Firemní článek: Pavilon Evoluce s unikátní technologií plastického betonu OXAL RM

Výborné reference, systémové řešení a výjimečný vzhled. To jsou charakteristiky, které vedly k použití betonových směsí OXAL RM společnosti MC-Bauchemie v projektu realizace nového pavilonu v ostravské ZOO. Ta začala v průběhu roku 2012 a letos se očekává její dokončení. V moderním pavilonu Evoluce najdou nový domov šimpanzi, kočkodani a také některé další druhy fauny Afriky.

Z hlediska sortimentu produktů společnosti MC-Bauchemie se jednalo o vůbec první realizaci plastických betonových směsí v České republice. „Investora i realizační firmu zaujalo především to, že jsme jim mohli nabídnout systémové řešení od základů až po nanášení a probarvení finální vrstvy. Roli hrála také vysoká odolnost v agresivním prostředí, jako je močovina, slaná voda, a rychlé střídání rozmrazovacích cyklů. Pomohly samozřejmě reference ze zahraničí a nepochybně i fakt, že betonové směsi stačí nanášet ve dvou až tří centimetrové vrstvě, což vede k úspoře času i financí,“ vysvětluje Mgr. Lukáš Pečenka, který společnost MC-Bauchemie zastupuje v České republice.

Plastické betonové směsi byly při realizaci nového pavilonu Evoluce použity pro imitace skal, které tvoří nepřehlédnutelný vizuální prvek celé stavby. Základním stavebním materiálem pro jejich zhotovení byl beton zvaný „OXAL RM“, což je vysoce pevnostní beton v probarvených variantách. Dalšími materiály, které tvořily součást systémového řešení společnosti MC-Bauchemie, byly pigmenty na bázi oxidů železa vmíchané do disperze Murafan 39 a krystalizační nátěr Oxal HSL pro uzavření povrchu.

Taková kombinace materiálů vedla ke vzniku unikátních imitací pískovcových skal, jejichž povrch je uzavřený proti vnikání vody a vlhkosti, dále je také odolný vůči otěru, solím a chloridům. Betonové směsi se při realizaci skal aplikovaly nástřikem v několika vrstvách. Následovalo probarvení a také ruční povrchová úprava. „Většina plochy skal je ručně upravená a pak natřená pigmenty a krystalizačním nátěrem. Na povrchu skal jsou k vidění otisky kamenů, lidských rukou, stopy po hlazení zednickou lžící či tahy rýžovým kartáčem,“ říká Pečenka, který věří, že ostravská realizace může inspirovat i další zoologické zahrady v ČR.

Vedle výjimečného vzhledu betonového materiálu, který umožňuje vytvářet prakticky jakékoli tvary a druhy povrchů, však byla v tomto projektu důležitá ještě jedna jeho vlastnost. „A sice zdravotní nezávadnost, která vylučuje riziko ohrožení zdraví zvířat. Betonové směsi použité k imitacím skal totiž neobsahují žádná umělá vlákna, u nichž hrozí, že mohou zůstat například v trávicím systému zvířat,“ dodává Pečenka, který zoologickým zahradám nabízí také odborná školení, na kterých si mohou ověřit vlastnosti a možnosti využití moderních betonových směsí.

Zatímco například v Německu a jiných částech Evropy už mají s podobnými realizacemi více než dvacetileté zkušenosti, v tuzemsku se technologie plastických betonových směsí teprve dostávají do širšího povědomí stavební veřejnosti. Jde o materiály, které však lze využít i v dalších oborech. Kromě imitací skal, pískovců či opracovaných kamenů je s ním možné vytvářet schody, balustrády, sochy, nejrůznější odlitky, skelety, ale například i umělé stromy nebo filmové kulisy. To vše vždy s úžasným vzhledem, který dokazuje, jak široké jsou možnosti uplatnění betonu.

Článek byl zpracován pro firemní publikaci společnosti MC Bauchemie